Rusko mele z posledního, ale vylhaný obraz velmoci za nic neopustí
foto: step-svetlana/Pixabay/Moskva
Válka pro Rusko není jen Putin a jeho ambice. Konflikt stejně jako všude jinde postihuje především civilisty, kteří se potýkají nejen se zvýšenými cenami potravin, ale také energie a dalších survin.
Válka není nikdy jen o vítězi nebo poraženém, protože svou daň za ni vždy platí civilní obyvatelstvo. Je tomu tak ve všech konfliktech po celém světě a výjimkou rozhodně není ani válka na Ukrajině, která postihuje civilisty na obou stranách. Zatímco o Ukrajině máme velmi dobré informace, již z povahy konfliktu se Putin a Rusko tváří, jako že se u nich doma přece nic neděje a všechno je v naprostém pořádku. Reálná situace lidí v Rusku však není vůbec dobrá a obyvatelé se potýkají nejen s rostoucími cenami potravin, ale především také energií a vody. Důsledky jsou otřesné a mnoho lidí se nevyhnutelně blíží hranici chudoby.
Za zvyšujícími se cenami v Rusku je nejen inflace, ale taky cla
V roce 2024 dosáhla inflace v Rusku podle Reuters 9,5 %, což je jedna z nejvyšších hodnot za posledních 15 let. Tento nárůst byl způsoben především zvýšenými vládními výdaji na obranu a bezpečnost, což vedlo ke změně ekonomiky a růstu cen základních komodit a potravin. Na vině jsou však také sankce, které jsou na Rusko uvaleny. Ceny některých potravin jako másla, mléka, oleje nebo kaviáru jsou aktuálně až dvojnásobné, což významně komplikuje rozpočet rodin i jednotlivců. Situace by nebyla tak špatná, kdyby s cenami potravin rostly i platy. To se však neděje a lidé musí opravdu „obracet každou korunu".
Nejenže dochází k neustálému zvyšování cen potravin, ale životní náklady Rusů rostou v každé oblasti. Podívejme se například na nájmy, za které i v České republice tvoří podstatnou část naší výplaty. Jak uvádí ČT24, nájmy se v Rusku od začátku války zvedly až o 40 %, což pro mnoho Rusů znamená změnu bydlení, jelikož si nemohou dovolit platit tak drahý nájem. Na vině jsou bezpochyby zvýšené úrokové sazby Ruskou centrální bankou, která se tak snaží udržet hodnotu rublu. Díky tomu je ale mnoho obyčejných Rusů v nelehké situaci. Jleikož výši nájmu dokáží těžko ovlivnit, snaží se uspořit na jiných věcech, mezi něž patří třeba potraviny.
Psali jsme
Válka na Ukrajině způsobila v Rusku výrazný růst cen potravin. Obyčejní Rusové čelí rostoucím nákladům na základní potraviny, což zhoršuje jejich…
Spotřeba potravin v Rusku
Jelikož ceny potravin rostou a platy zůstávají stejné, je logické, že se lidé musí vzdát nějakých potravin, aby dokázali s penězi vyjít. O snížení spotřeby potravin v Rusku také jasně hovoří statistiky. Podle informací stránky sostav.ru byla nejvyšší spotřeba potravin za posledních 6 let v roce 2019. V roce 2020 došlo k nejvýraznějšímu poklesu o 6,4 %. Tento fakt bychom mohli spojovat s příchodem Covidu-19, který dostal celý svět a jeho ekonomiku do nelehké situace a rozhodně ovlivnil také dodavatelské řetězce směřující do Ruska. Válka však znamenala ještě větší propad v množství spotřeby. Pokud bychom tedy srovnali spotřebu potravin z roku 2019, kdy na jednoho Rusa ročně připadlo v průměru 447,6 kg a údaje z roku 2024, kdy jeden člověk průměrně spotřeboval 391 kg potravin, můžeme zde pozorovat velký propad až o 60 kg a tedy 15,35%.
Energie v Rusku
Nejen bydlení a potraviny, ale také suroviny jako benzínem zásadně podražily. Cena za litr benzínu vyjde v Rusku nyní na 60,65 rublů, což je v přepočtu necelých 17 korun. O takové ceně bychom si v Česku mohli nechat jen zdát. Pokud se ale podíváme na graf stránky Global Petrol Prices, můžeme vidět rostoucí křivku ceny benzínu. Nejnižší cena benzínu za posledních 10 let byla v roce 2015 a za litr jste v té době zaplatili necelých 10 korun. Cena benzínu má tedy poměrně stejnou stoupající tendenci a za deset let se zvýšila o 70 %.
S ropou jde ruku v ruce i cena elektřiny. Ta se však oproti zbytku světa v samotném Rusku příliš nezvýšila. Podle dat CEIC byla cena za kWh v Rusku v roce 2019 asi 3,5 rublu, což je něco kolem 0,96 Kč. Za období války cena dle dat Statisty narostla přibližně o 50 % na 0,06 dolarů za KWh, což je zhruba 1,4 koruny. Kupříkladu v Německu však sice nyní dáte za 1 kWh až 0,39 dolarů, což je asi 9 korun, ale v roce 2018 se jednalo o 0,29 dolarů, což není až tak velký nárůst oproti předválečným rokům jako v Rusku.
Důvodem pro zvýšení cen energie v Rusku avšak nikoli zásadní jsou především zásahy státu do energetického průmyslu, které vedly k umělému snížení cen, které by jinak astronomicky vystřelily. Jiným důležitým důvodem je však také skutečnost, že Rusko kvůli své orientaci na válečnou ekonomiku přestalo vyvážet obrovské množství energie do zahraničí a rozhodlo se ji ponechat pro sebe, jak je možné vidět na příkladu nedávného odstřižení pobalstkých států od své závislosti na Rusku. Nejen kvůli válce, ale také přírodním katastrofám uvnitř země Rusko svou elektrickou energii potřebuje víc, než kdy dřív.
Pod skořápkou bezproblémovosti se skrývá plesnivé jádro
Rostoucí inflace a zvyšující se ceny potravin a elektřiny rozhodně naznačují, že Rusko bude mít v několika příštích letech obrovské problémy. Nyní se sice vládě daří problémy tutlat a umírňovat zvyšování cen zásahy, což doplňují občané země tím, že se uskrovňují se svých nárocích na jídlo, ale logicky tato situace nemůže tímto způsobem jít do nekonečna. Nabízí se proto otázka, kam až jsou schopni Rusové zajít, aby uspokojili svoje válečné ambice. Strategie Rusů se zdá být jasná a vše nasvědčuje tomu, že ruská taktika spálené země rozhodně není pouze věcí minulosti.