Jak Uruguay snížila emise uhlíku?
foto: Pixabay.com/Ilustrativní
Malá jihoamerická země Uruguay se během posledních let stala předním příkladem progresivního přístupu k ekologicky udržitelné energii. Zdejší energetický sektor se téměř celý přeorientoval na obnovitelné zdroje, což vedlo k významnému snížení emisí skleníkových plynů. Velké díky náleží především Ramón Méndez Galainovi, jehož plán pro energetický sektor vedl k tomu, že uruguayské sítě jsou nyní napájené zelenou energií.
Uruguay se léta potýkala s nedostatkem energie a s častými výpadky proudu, se kterými země bojovala od počátku nového tisíciletí. S populací o objemu 3,5 milionu obyvatel, nastal problém, který bylo třeba řešit. Lidí přibývalo, ale v zemi nebylo dostatek energie, která by celý tento nárust poháněla. V této době byla země podle serveru World Resources Institute závislá na dovozu fosilních paliv ze sousedních zemí a výrazně spoléhala na vodní energii. Mezi lety 1997 a 2007 nastalo v zemi období sucha a nemohli se tak nadále spoléhat na vodní elektrárny. Ramón Méndez Galain se proto rozhodl přijít s alternativním řešením.
Jako studovaný částicový fyzik se začal podílet na zkoumání různých cest pro energetickou budoucnost Uruguaye. Oslovoval odborníky z celého světa, a nakonec sepsal celý plán, jak by se Uruguay mohla téměř výhradně spoléhat pouze na využití obnovitelných zdrojů.
Plán byl postaven na dvou jednoduchých faktech týkající se reálií země. Neexistovaly žádné domácí zásoby fosilních paliv, jako je uhlí nebo ropa, proto došlo k využití větru. Foukalo hodně nad zemí, která byla složena z neobydlené zemědělské půdy. Jeho vizí bylo tedy pokrýt tyto prázdné lány stovkami větrných turbín, jak uvádí server Npr.org. Plán byl z pověření tehdejšího úřadujícího prezidenta realizován a Méndez Galain se stal národním ředitelem energetiky.
Psali jsme
Uzbekistán využívá gravitaci a modernizuje svůj zavlažovací systém, aby zlepšil dodávky vody do zemědělského sektoru a snížil emise uhlíku. Důraz…
Otázkou bylo, jak zaplatit veškeré náklady na výstavbu turbín. Server Npr.org dále konstatuje, že se rozhodli inspirovat systémem, který používají některé energetické společnosti v Brazílii. Tyto společnosti jsou řízeny partnerstvím mezi veřejným a soukromým sektorem. Soukromé investiční společnosti tak měly na starost nastavení a údržbu turbín, které by poháněly uruguayskou síť, zatímco veřejně prospěšné společnosti by distribuovaly vyprodukovanou energii svým zákazníkům. Po pár letech byli díky investicím připraveni stavět. Podařilo se jim vybrat dokonce více, než bylo původně zamýšleno.
„Díky investicím ve výši 200 milionů dolarů za posledních deset let má v současnosti Uruguay druhý nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů energie na světě. V letech 2017 až 2020 z nich pocházelo až 97 % vyrobené elektřiny. Tím se země zařadila mezi světovou špičku vedle Dánska, Irska a Portugalska,“ uvádí dále server export.cz.
Podle posledních dostupných údajů z roku 2021, uvedených na portálu Trade.gov představovaly větrné zdroje 35 procent z celkového množství výroby elektřiny. Vodní elektrárny tvoří 37 procent, fosilní zdroje 18 procent a biomasa 7 procent. Jak říkají data ze serveru Ceicdata.com, v roce 2010 tvořily fosilní zdroje téměř 50 procent z celkového množství vyrobené energie. Lze tedy říct, že za poslední dekádu došlo v této zemi k zásadním posunům.
Psali jsme
Naleziště manganu u Chvaletic je strategicky zásadním místem pro akt o kritických surovinách Evropské unie. V rámci tohoto programu si EU dala…
Uruguayská energetická síť tak byla napájena téměř výhradně vnitrostátně vytvořenou obnovitelnou energií. Dnes je na venkově v Uruguayi instalováno více než sedm set větrných turbín. „Byla to naprostá proměna, spousta lidí mluví o tom, co se stalo, jako o uruguayské energetické revoluci. Protože to skutečně revoluce byla,“ dodal Galain v pořadu Planet Money.
Uruguay brzy stala lídrem v oblasti využití obnovitelných zdrojů. Větrné farmy se staly známkou moderního ekologického pokroku země. Zároveň zde vznikly nové pracovní příležitosti a místní ekonomika byla značně posílena.